AAA

Barvoslepost

 

 Barvoslepost (daltonismus) je porucha barevného vidění lidského oka. Její odborný název je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky jí popsal. Je způsobena poruchou buněk sítnice zvaných čípky.

 

 

Pozn.: Tyčinky a čípky jsou buňky sítnice se schopností reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují i na slabé světlo, ale neregistrují barvy a neposkytují dostatečně ostrý obraz. Čípků jsou tři druhy (jeden pro každou základní barvu), poskytují ostrý a barevný obraz, ale potřebují dostatečné osvětlení.

 

 

Barvoslepost má několik typů podle toho, jakou barvu člověk nevnímá. Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou, zelenou nebo modrofialovou barvu, méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou. Zřídka (necelé 1% postižených) se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy, kdy člověk vidí pouze ve škále šedi.

 

 

Obvykle je porucha barvocitu vrozená a je dědičně recesivní, v menším množství případů jde o poruchou získanou. Pro vrozenou poruchu barvocitu neexistuje léčba, ale je možné ji do určité míry korigovat optickými pomůckami. Vrozené poruchy dělíme podle stupně poruchy barevného vidění na:

 

 

anomální trichromazii - snížení vnímání jedné ze základních barev, v sítnici jsou přítomny všechny 3 druhy čípku, ale jeden typ nefunguje správně

 

 

dichromazii - jedna ze tří základních barev není rozlišována, v sítnici jsou jen 2 funkční typy čípků, nejčastější typ poruchy.

 

 

monochromazii – není rozlišována žádná barevnost- člověk nemá schopnost barevného vidění a hovoříme o úplné barvosleposti. Čípky v sítnici jsou buď porušené, nebo se vůbec nevyvinuly. Většinou je tato vada spojena i s dalšími vadami zraku např. sníženou centrální zrakovou ostrostí nebo astigmatismem (refrakční vada ,nestejné zakřivení lomivých struktur  rohovky).