AAA

Suché oko

Syndrom suchého oka je řada očních příznaků a změn očního povrchu, které vznikají v důsledku snížené tvorby slz, jejich rychlejšího odtoku z povrchu oka nebo v důsledku změny kvality slz. Příznaky syndromu jsou různé, v závislosti na stavu oka, celkovém zdravotním stavu pacienta, pracovních podmínkách, životním stylu, životním prostředí atd.

 

 

 

Možné příčiny vzniku

Na povrchu oka je slzný film. Je to vrstva, která se významně podílí na kvalitě vidění a na normální funkci oka. Funkcí slzného filmu je zajištění zvlhčení povrchu oka, zabezpečení hladkosti povrchu oka a následně hladkého optického povrchu, který umožní vytvořit ostrý obraz na sítnici. Slzný film odstraňuje bakterie a odloučené buňky z rohovky, obsahuje pantibakteriální látky, zvlhčuje povrchové buňky rohovky a spojivky a tím zajišťuje jejich správnou funkci. V malém množství se podílí na výživě rohovky. Slzný film se skládá ze tří vrstev. Zevní, tuková vrstva, udržuje slzný film v určitém napětí a zabraňuje jeho odpařování. Střední, vodní vrstva, zajišťuje zvlhčující funkci slzného filmu. Vnitřní, hlenovitá vrstva, je přímo na mikrořasách rohovkových epiteliálních buněk, vyrovnává nerovnosti na povrchu rohovky a spojivky a umožňuje vodní vrstvě přilnout lépe k rohovce. Porucha ve kterékoliv složce slzného filmu může vést k projevům syndromu suchého oka.

 

Důvodem snížení tvorby slz žlázami, produkujícími slzy, může být věk, celá řada celkových onemocnění, hormonální změny, celkové užívání léků, jejichž vedlejším účinkem je snížení tvorby slz. V důsledků různých rohovkových onemocnění, operací, dlouhodobé léčby očními kapkami, nošení kontaktních čoček, můžou vznikat patologické změny epitelu rohovky s následným snížením kvality slzného filmu. Četná onemocnění okrajů víček, změny polohy a postavení víček, onemocnění odtokového systému, vedou k poruchám odtoku slz z oka a následně k vysychání povrchu oka. Kvalita slzného filmu je závislá na intenzitě odpařování slz (pobyt v klimatizovaných místnostech, působení ventilátorů, stav ovzduší a další faktory zvyšují odpařování slz, při dlouhodobé práci na počítači, sledování obrazovek, monitorů atd. v důsledku méně častého mrkání také dochází ke zvýšenému odpařování slz).

 

Při syndromu suchého oka může být postižen jen povrch oka, anebo může být součástí projevu celkového systémového onemocnění. Existují různé stupně syndromu: od minimálních projevů až k těžkému závažnému poškození oka. K nejčastějším příznakům ze strany pacienta patří pocit cizího tělíska, pálení, svědění, zvýšená citlivost na světlo, pocit suchosti, kolísání vidění, pocit únavy očí, druhotné slzení v důsledku dráždění. Potíže se zhoršují v nepříznivém životním prostředí. Syndrom má specifické objektivní příznaky. Existuje celá řada vyšetření a testů, které mohou syndrom suchého oka prokázat.