AAA

Keratokonus

Keratokonus je onemocnění rohovky, které se projevuje jejím vyklenutím. Vyklenutí způsobí, že světlo nedopadá na sítnici do správného místa  a způsobuje výrazné snížení zrakové ostrosti.


Diagnosti keratokonu, zejména v jeho počáteční fázi, není zcela jednoznačná. Ke stanovení diagnózy je potřeba vytvořit přesný obraz pomocí topografu kombinovaného s Scheimpflugovou kamerou. Vyhodnocují se různé parametry, ze kterých je odvozen KPI (index predikce keratokonu). Tento index udává míru parametrů, které ukazují na keratokonus. Dalším parametrem je Kprob (pravděpodobnost keratokonu) který udává pravděpodobnost, že vyšetřené oko trpí keratokonem na základě statistického porovnání. V raných stádiích může být keratokonus zaměnitelný s astigmatismem. Pomocí přesného vyšetření topografie rohovky a stanovení KPI a Kprob je však možné keratokonus odlišit.


Prvním krokem v léčbě keratokonu je zastavení vyklenování rohovky. K tomu se obvykle používá takzvaný cross-linking, což je metoda, kdy se na oko nanese riboflavin, který se vstřebá do tkáně rohovky a následně je rohovka osvícena UV zářením. Riboflavin v rohovce na UV záření reaguje a vytváří vlákna, která zpevní tvar rohovky a zabrání její další deformaci. Pokud je rohovka dostatečně silná je možné do ní umístit rohovkové půlkruhové kroužky, které její tvar zpevní a rohovku oploští, čímž dojde ke zlepšení zrakové ostrosti. Pokud je po stabilizaci keratokonu třeba další korekce zrakové ostrosti, je možné do oka implantovat torickou nitrooční čočku. Pokud je pacient po operaci katarakty a v oku již nitrooční čočku má, je možné implantovat sekundární torickou nitrooční čočku, které zkoriguje neostrý obraz z deformované rohovky.