AAA

Akomodace


Akomodace je proces, při němž se mění optická mohutnost oka, což Vám umožní zaostřit na různě vzdálené předměty. K akomodaci dochází mimovolně, ale lze ji do jisté míry vyvolat i vědomě. Pružná oční čočka lidského oka je uchycena na vláknech řasnatého tělíska (corpus  ciliare ), jež ji při zaostření na dálku udržují poměrně plochou, kdežto při zaostření na blízko povolí, takže stěny čočky se více prohnou.

Hlavní funkcí akomodující čočky je upravit ohniskovou vzdálenost oka tak, aby bylo umožněno zaostření objektů v různé vzdálenosti od oka. Akomodace se dá přirovnat k zaměřování videokamery a je řízena nervovou soustavou a prováděna soustavou svalů kolem čočky. Díky akomodaci čočky vznikne ostrý obraz. Na krátkou vzdálenost jsou ciliární svaly ochablé a čočka tlustší, proto láme světlo více. Na větší vzdálenost se čočka napíná do stran (rozšiřuje) a tím se naopak index lomu snižuje.

 

akomodace

 

Zdravé mladé lidské oko dokáže zvýšit optickou mohutnost čočky o +12-15 dioptrií, takže se dokáže akomodovat od „nekonečna“ až na vzdálenost 7 cm. Tato změna proběhne za 0,35 až 1,5 sec a je provázena jednak konvergencí optické osy obou očí (sbíhavost při zaměření na blízký předmět), jednak zmenšením zornice.

 

S přibývajícím věkem dochází k fyziologické ztrátě akomodace - tedy schopností lidské čočky zaostřování do blízka.  Presbyopie (vetchozrakost ) se  projevuje nejprve tzv. „ prodlužováním ruky“, kdy se snažíte nejprve oddálit text, který čtete a pak nutně následuje brýlová korekce do blízka. Více informací o presbyopii najdete v sekci oční vady.